K zamyšlení 
Článek nám odeslal: Sheena - Čtvrtek, 14.12. 2006 - 20:34:46
Téma: Chceme labradora
|
Tento článek se mi dostal nedávno pod ruce při mém brouzdání po netu. Zaujal mě natolik, že se s vámi o něj musím podělit. Podotýkám, že to není mé dílo. Ale dohnalo mě to k slzám. Sheena.
Když jsem
byla štěňátko, bavila jsem tě svým blbnutím a rozesmávala jsem
tě.Nazýval jsi mě svým dítětem a i přes mnoho rozkousaných papučí a
několika zavražděným polštářů jsem se stala tvým nejlepším
přítelem.Vždy, když jsem byla zlobivá, pokýval si nade mnou prstem a
zeptal ses: Jak jsi mohla?! ale nakonec jsi mi vždy odpustil,
svalil jsi mě na záda a poškrabal na břichu.
Moje
výchova k čistotnosti trvala trochu déle, než jsi předpokládal, neboť
jsi byl trochu zaneprázdněný, ale spolu jsme to zvládli.Pamatuji si tu
noc, kdy jsem k tobě byla přitulená v posteli, naslouchala tvým
tajemstvím a snům a věřila jsem, že život prostě nemůže být
lepší.Chodili jsme na dlouhé procházky, běhali jsme v parku, jezdili v
autě, zastavovali na zmrzlinu (mně jsi dal jen kornoutek, protože
zmrzlina přece pro psy není dobrá) a dřímala jsem na slunci, když jsem
čekala na tvůj příchod domů na konci dne.Postupně jsi začal trávit víc
času v práci a na svojí kariéře a víc času jsi věnoval hledání lidského
partnera.Trpělivě jsem na tebe čekávala a utěšovala jsem tě, když jsi
měl zlomené srdce a byl jsi zklamaný, nikdy jsem ti nevyčítala špatné
rozhodnutí, vždy jsem nadšeně vítala tvůj příchod domů a radovala jsem
se s tebou, když jsi se zamiloval.
Ona
teď tvoje žena není pejskař ale i tak jsem ji přivítala v našem
domě, snažila jsem se jí projevit svoji náklonnost a poslouchala jsem
ji.
Byla
jsem šťastná, protože ty jsi byl šťastný.Potom přišly děti a já jsem
byla vzrušená spolu s tebou.Fascinovala mě jejich růžovost, jejich vůně
a taky jsem se o ně chtěla starat.Ale ty a ona jste se obávali, že bych
jim mohla ublížit a já jsem trávila většinu času zavřená v jiném pokoji
nebo v kleci.Och, jak jsem je chtěla milovat, ale stala jsem se
zajatcem lásky .Když vyrůstaly, stala jsem se jejich kamarádkou.Věšely
se na moji srst a tahaly se za ni nahoru na své vratké nožičky, píchaly
mi prstíky do očí, zkoumaly moje uši a dávaly mi pusinky na
nos.Milovala jsem vše okolo nich a jejich dotyk protože tvůj dotyk
byl teď takový ojedinělý a kdyby bylo třeba, bránila bych je svým
vlastním životem.Vkrádala jsem se do jejich postelí a naslouchala
jejich trápením a tajným snům a spolu jsme čekali na zvuk tvého auta na
příjezdové cestě.Bývaly časy, kdy se tě jiní zeptali, jestli máš psa,
ty jsi vytáhl z peněženky moji fotku a vykládal jsi jim o mně příběhy.V
posledních letech jen povíš ano a změníš téma.
Už
nejsem tvůj pes a rozčilují tě všechny výdaje za mně.Teď máš velkou
pracovní příležitost v jiném městě a ty a oni se budete stěhovat do
bytu, kde není povolené držet zvířata.Udělal jsi správné rozhodnutí pro
svou rodinu, ale byly časy, kdy já jsem byla tvoje jediná rodina.Byla
jsem vzrušená z cesty autem, když jsme přišli ke zvířecímu útulku.Bylo
tam cítit psy a kočky, strach a beznaděj.Vyplnil jsi papíry a řekl:
Vím, že jí najdete dobrý domov. Pokrčili ramenem a věnovali ti
bolestný pohled.Poznali reálnost umístění psa ve středním věku i když
je s papíry .Musel jsi vyprostit prsty tvého syna z mého obojku, když
křičel: Ne tati!Nenech je vzít mého psa! A já jsem měla o něho
starost a jakou lekci jsi mu to právě dal o přátelství a věrnosti, o
lásce a zodpovědnosti a o úctě k celému životu?Rozloučil jsi se se mnou
ťápnutím po hlavě, vyhnul jsi se mému pohledu a zdvořile jsi odmítl
vzít si můj obojek a vodítko.Spěchal jsi, neboť jsi měl nějaký termín&a
teď mám jeden i já.
Když
jsi odešel, ti dvě milé paní říkaly, že jsi pravděpodobně o všem věděl
několik měsíců dopředu a neudělal jsi žádný pokus najít mi nový
domov.Potřásly hlavou a řekli: Jak mohl? Věnují nám v útulku tolik
pozornosti, kolik jim to jejich nabytý rozvrh dovolí.Krmí nás,
samozřejmě, ale moje chuť k jídlu se ztratila už dávno.Nejdřív jsem
vyskočila a podívala se ke vchodu vždy, když někdo procházel okolo mého
kotce, doufajíc, že jsi to ty že jsi změnil názor že to celé byl
jen zlý sen&a nebo jsem doufala, že to bude alespoň někdo, kdo se o mě
zajímá, někdo, kdo mě zachrání.Když jsem si uvědomila, že nemůžu
soupeřit o upoutání pozornosti bláznění šťastných štěňat,
neuvědomujících si svůj osud, ustoupila jsem do nejvzdálenějšího kouta
a čekala jsem.Uslyšela jsem její kroky, když ke mně přišla na konci jednoho dne a šla jsem za ní podél uličky do oddělené místnosti.
Dala
mě na stůl, poškrabala za uchem a řekla mi, abych se nebála.Srdce mi
bušilo v předtuše toho, co přijde, ale míchal se v tom i pocit
úlevy.Zajatec lásky odešel v příběhu dní.Jak to už mám v povaze, víc
jsem se starala o ni.Břemeno, které nosí, ji hrozně tíží a já to vím
stejně, jako jsem rozeznala každou tvou náladu.jemně mi stáhla přední
nohu a slza stekla dolů, po jejím líčku.Oblízla jsem jí ruku tak, jak
jsem byla zvyklá utěšovat tebe už dávno.Odborně vsunula jehlu do mé
žíly.Zacítila jsem píchnutí a studenou tekutinu proudící do mého těla,
ospale jsem si lehla, podívala se do její milých očí a zabrumlala jsem:
Jak jsi mohl? Možná proto, že rozuměla mé psí řeči řekla: Je mi to
tak líto. Pohladila mě a rychle vysvětlila, že je to její práce
zabezpečit, že půjdu na lepší místo, kde mě nebudou ignorovat, týrat
ani zanedbávat a kde se nebudu muset bránit místo plné lásky a
světla, tak odlišné od tohoto místa na Zemi.A s posledním projevením mé
energie jsem se ji snažila přesvědčit zavrtěním mého ocasu, že mé Jak
jsi mohl? nebylo myšlené na ni.Bylo to určené tobě, můj milovaný pane,
na tebe jsem myslela.Budu na tebe myslet a čekat navždy.Kéž by ti každý
ve tvém životě prokázal takovou věrnost.
Konec.
Poznámka autora:
Jestli
vám článek Jak jsi mohl? vehnal slzy do očí tak, jako mně, když jsem
ho psal je to proto, neboť je to příběh složený z osudů miliónů zvířat,
které umírají každý rok v amerických útulcích.Vítána je snaha všech,
kteří by chtěli článek dál šířit pro nekomerční účely, pokud připisují
poznámku s autorským právem.Prosím použijte ho pro vzdělání lidí na
svých stránkách, časopisech, na informačních tabulích útulků a
veterinárních ordinacích.Přivítám zaslání kopií časopisů, které otiskly
Jak jsi mohl? na shora uvedenou adresu.Dejte veřejnosti vědět, že
rozhodnutí přidat do rodiny zvíře je důležité rozhodnutí do života, že
zvířata si zaslouží naši lásku a péči, že nalezení vhodného domova je
vaší zodpovědností, že spolky na ochranu zvířat, vám můžou dát dobrou
radu a že každý život je cenný.Prosím, přidejte své úsilí k zastavení
zabíjení a podpořte kampaň za sterilizaci v prevenci množení nechtěných
zvířat.Děkuji, Jim WillisCopyright 2001 J. Willis (preklad do Slovenštiny-Ing. Lotta Blaškovičová)
ZDROJ: http://www.arow.estranky.cz
| | Publikoval: supermartin |
|
|
| |
| | Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších. |  |
|
| Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 4
| |
|
|
nakupzdomu.cz
