Tato jednoduchá rovnice má celosvětovou platnost a nic na tom nezmění ani názory některých našich „odborníků“! Její nepochopení je zjevným projevem neochoty nebo neschopnosti objektivně vnímat realitu.

Jistý aport mohou předvádět nejrůznější plemena psů.

Zvládnutý handling však dělá z našich psů nepřekonatelné mistry v přinášení, a tak jim handling vlastně dal i jméno – retriever – takto přinašeč. Važme si schopnosti našich retrieverů zvládat handling a snažme se tuto jejich jedinečnou vlastnost co nejvíce rozvíjet. Úroveň handlingu se dá průběžně zvyšovat po celý aktivní život našich retrieverů. Handling vůbec není samoúčelný. Umožňuje retrieverům snadné překonávání překážek a rychlé nalezení i přinesení aportu při současném minimálním výdaji energie. Tyto úspory energie jim pak následně umožňují jejich standardní výkon mnohokráte zopakovat.

Abychom mohli cvičit retrievry jako v jiných zemích muselo z jejich ZŘ zmizet slídění a stopa živé zvěře. ZŘ byl skutečně změněn pouze z toho důvodu, tedy proto, abychom mohli nacvičit handling. Je jasné, že handling je to nejdůležitější, co by měl retriever zvládnout. Vše ostatní jsou sice vítané, ale přesto jenom a pouze jakési vedlejší produkty.

Jak vypadá současný stav? Máme spoustu šampionů práce a desítky čekatelů, máme špičkové barváře, oznamovače a dokonce i hlasiče, ale dosud máme pouze jednoho jediného vůdce, který na loveckých zkouškách předvedl se svým psem skutečně zvládnutý základní handling. Už navždy tedy těmi úplně prvními u nás zůstanou :

Jan Jelínek a fenka LR Beauty z Bouřné

Můj hlubokosklon pane kolego a upřímné poděkování i trenérce paní Jindře Hermannové.

Při disciplině „Navádění na 2 ks pernaté – handling“ má pes přinést ty dva „nešťastné“ bažanty. Pokud se mu podaří přinést oba kusy do jedné minuty, a to není žádný nedosažitelný výkon, je v podstatě nejméně dvacetkrát výkonnější než ten, který přinesl pouze jednoho za deset minut (první kus přinesl do 5 minut). První pes splňuje podmínky pro udělení první ceny a ten druhý pro cenu druhou. V celkovém hodnocení, pokud jde o ceny, rozdíl vlastně zanedbatelný. V praxi to však znamená, že ten lepší sám zvládne přinejmenším tolik práce jako dvacet těch slabších. Dvacet retrieverů pohromadě bývá občas k vidění pouze na těch největších zkouškách. Není tato představa šokující?

Je jasné, že současný stav musíme zlepšit. ZŘ už asi nahonem nepozměníme. Přesto je nezbytné najít způsob jak zvýšit zájem vůdců o nácvik handlingu. Nejsnazší cestou bude zpřesnit hodnocení ve smyslu ZŘ, tedy zvýšit náročnost v disciplíně „Poslušnost a ovladatelnost“. Zde se píše, že poslušnost a ovladatelnost jsou základní dovednosti loveckého psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vůdce. Nereaguje-li pes ihned na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti.

Bez dokonalého zvládnutí poslušnosti a ovladatelnosti nelze handling nacvičit.

V disciplině „Navádění … „ se zcela jednoznačně potvrzuje staré a všeobecně známé pravidlo, že pokud pes co nejdříve, zde asi do tří minut, nedosáhne úspěchu, nenalezne aport, ztratí důvěru ve svého pána, přebírá věc do „vlastních rukou“ a na další povely již nereaguje. S poslušností a ovladatelností je konec. Nejhorší na tom však je, že vůdce odchází ze zkoušek se psem, který je horší než ten, se kterým přišel. Poslušnost a ovladatelnost u něj bohužel poklesne na ještě nižší úroveň. Zde je nutno skutečně objektivně hodnotit poslušnost a ovladatelnost a zadávat již neměnné konečné známky následovně. Pes, který přinese oba kusy do 2 minut – známka 4, do 3 minut – známka 3, do 4 minut – známka 2, čas přes 4 minuty známka 1. Pokud na toto vůdci aktivně zareagují, jsem si jist, že se již v roce 2008 dočkáme časů pod jednu minutu. V roce 2009 by bylo vhodné toto kritérium ještě poněkud zpřísnit.

Takovéto hodnocení disciplíny „Poslušnost a ovladatelnost“ umožní daleko lépe rozlišit ty lepší od těch slabších a ty slabší motivovat ke zlepšení úrovně jejich handlingu. A to je skutečně ten nejhlavnější smysl našeho společného snažení.

Za pomalé návraty s aportem nemůže pes v disciplíně „Radost z práce „ dostat lepší známku než 3.

Nelze pouze navrhovat zpřísnění a nenabídnout pomoc. Bylo by dobře, aby si každý vůdce předem rozmyslel čeho chce vlastně dosáhnout.

Pokud chce pouze dosáhnout zlepšení časů v disciplíně „Navádění ….“, postačí zařadit do repertoáru povelů takový, který by přiměl psa, aby na daném místě začal intenzivně hledat. U většiny psů se totiž mnohokrát opakuje situace, kdy pes se špatným větrem proběhne v těsné blízkosti bažanta a protože jej vůdce nedokáže zastavit, tak pokračuje dál a tato situace se pak i několikrát opakuje. Toto se dá odstranit nejsnáze.

Pokud by chtěl vůdce dosáhnout lepších výsledků na FTR nebo v praxi, měl by zvládnout přesnější vysílání psa do směrů a základní handling. Potom bez problému zvládne i rozstřely, což zatím činí problémy i těm nejlepším.

Nikdo si nemusí dělat starost s tím, že by si tak snad i „nějak zadal“ s working testy. K těm je ještě velmi daleko, zde jsou nároky daleko vyšší.

Pokud se najdou vůdci, kteří mají zájem o zvýšení výkonnosti svého psa a potřebují pomoc, prosím spojte se se mnou a společně najdeme nějaké řešení.

Aniž jsme si toho povšimli, disciplína „Slídění s dohledávkou“ se pro vůdce postupně změnila v noční můru. Zprvu jsem ani nepochopil proč se mě vůdci před zkouškami ptají jak si představuji slídění a jak jej budu hodnotit. Postupně jsem se dozvěděl, že někteří rozhodčí vyžadují slídění, nejlépe stejné jako u slidičů, jinak snižují známku. Slídění není retrievrům vrozeno a tak vůdci, aby neztratili body se pokoušejí předvádět jakýsi „handling bez aportu“ a tím si nejen zcela nesmyslně sami ničí svého vlastního psa, ale ještě při tom trnou hrůzou co na to rozhodčí. Takové rozhodčí jsem i sám viděl a byl jsem zděšen. Když jsem potom při vlastním posuzování viděl co se mi snaží vůdci předvést, dospěl jsem k závěru, že tito rozhodčí retrievrům tím nejhrubším způsobem ubližují. Je naprosto nezbytné, aby se tímto zabývali mocní obou klubů. Svůj vlastní názor na tyto rozhodčí raději nenapíši.

Nyní se pokusím tuto disciplinu přesně rozebrat. Z popisu disciplíny, části slídění, vyplývá, že má být provedena v prostoru 100 x 30 metrů, ze kterého nemá pes daleko vybíhat. Pes by se tedy neměl vzdalovat od vůdce do stran ne dále než 15 metrů. V případě, že najde zdravou zvěř, nesmí ji štvát, to by mělo za následek snížení známky z poslušnosti. V jiných zemích by byl okamžitě ze zkoušek vyloučen. Ve smyslu tohoto ZŘ by se měl slídící retriever pohybovat v relativně těsné blízkosti vůdce a hledat při tom střelenou zvěř, kterou by vůdci přinesl. Pokud pes ve vyhrazeném prostoru narazí na zdravou zvěř, je pravděpodobné, že na tuto vzdálenost má vůdce ještě šanci psa zastavit a zabránit mu tak v jejím pronásledování. Část dohledávka je již zcela jednoznačná.

Pokud by retriever skutečně slídil jako slidič, tedy ve smyčkách na vzdálenost asi 40 metrů od vůdce, nesplnil by požadavek této disciplíny, neboť by se ve vymezeném prostoru fakticky téměř nevyskytoval. Pokud by při tom narazil na zdravou zvěř, vůdce už prakticky nemá šanci mu v jejím pronásledování zabránit.

Rozhodčí zde musí mít pořád na paměti, že ZŘ byl změněn právě proto, že z něj bylo nutno odstranit slídění a sledování stopy živé zvěre. Jinak není možné nacvičit handling, který je základní úlohou pro retrievry.

Vůdci sami zde dělají zásadní chybu v tom, že se snaží obě tyto části nacvičovat najednou a pes se tak velmi rychle naučí, že zvěř je ve vzdálenosti asi 150 metrů a protože považují za svou povinnost úlohu splnit co nejdříve, část slídění postupně vůbec vypustí a běží přímo pro aport. To vůdci lehce odstraní.

Doufám, že tímto článkem přispěji ke zvýšení zájmu vůdců o zvýšení úrovně handlingu a zbavím je i jejich „noční můry“ pokud jde o nesmyslné požadavky rozhodčích na slídění.

Vůdcům přeji pevné zdraví a mnoho úspěchů a věřím, že i všichni rozhodčí budou nadále posuzovat přesně tak, jak je to popsáno ve zkušebním řádu.

Ing.Bohumil Kovář

Moc díky Bohoušku za všechno, co pro retrievry děláš

Za labrador - web  děkuje Jelen