V autobuse…
Všední dopoledne. Jedu autobusem a mám s sebou 8-iměsíční fenku LR v oblečku Školy pro výcvik vodících psů. Přisedá ke mně mladá žena, se kterou jsem se před pár měsíci setkala před veterinární ordinací. Vím, že má fenku GR starou necelé 2 roky.
„Mohu se Vás na něco optat?“ zazní otázka.
„Samozřejmě.“ Na otázky týkající se psů jsem zvyklá, pohybuji se s retrívry stále mezi lidmi, protože cvičíme v centru Brna či Břeclavi, v obchodních pasážích, obchodech, školách, na nádraží… „Naše fenka hárá. Co mám dělat, aby mi ji náš NO nenakryl? Dá se to nějak ohlídat?“
Napadá mě několik variant, postupně navrhuji tato opatření:
- mít fenku v domě a psa venku
tato varianta je zamítnuta: fena není doma zvyklá a majitelka si její stálý pobyt doma ani nepřeje
- koupit klec a tu umístit někde na chodbě, mít fenku v době hárání tam
klec by byla příliš velká investice a ani takto není pobyt feny v domě žádoucí, navíc – fena je zvyklá být na zahradě
- zavřít fenku do kotce venku
fenka tam být nechce, vyvádí a vynucuje si volný pohyb
- zavřít do kotce psa
to neřeší situaci, kdy je kolem plotu řada toulavých psů a fena se snaží uniknout za nimi
- vykastrovat fenku
zamítnuto: chtějí jednou štěňátka
Uchyluji se alespoň k upozornění, že – v případě nežádoucího nakrytí – je možné veterinární řešení – aplikace hormonálních injekcí zabraňujících zabřeznutí (přesněji řečeno vyvolávajících potrat v ranném stádiu březosti). Toto upozornění je zbytečné – už při minulém hárání (prvním…) na injekcích byli…
Co dodat?
Napadá mě řada otázek. Tady jsou jen některé, další si jistě domyslíte sami…
Proč kupovali ke psovi fenku?
Jak plánovali řešit hárání fenky ve chvíli, kdy se pro koupi fenky rozhodli?
Proč dávají přednost hormonálnímu řešení „problému“ před důsledným hlídáním feny, které by nakrytí zabránilo?
Proč kupovali fenku bez PP, když chtějí štěňátka?
Autor : Renata Hasilová
