labrador - web - labrador retriever - vše o tomto plemeni ! - WT - Brno, Vanov 8.6.

Ráno jako každé jiné. Nebo ne? Je pátek 9:00 ráno a panička pořád spí, jdu jí raději zkontrolovat.

Zaspala snad? Dneska nejde do práce? No... mě to ani nevadí, natáhnu se vedle ní na letiště a.... zazvoní budík. Asi jsem usnula, je o dvě hodiny více. Na ranním rituálu to nic nemění, bouchám ocasem do peřiny a olížu paničce celý obličej. Vstáváme, snídaně. Teda znáte to, zase si vyslechnu jaký jsem nežravec a díky tomu si vyloudím trojuhelníček sýra, kterým mi panička granule obalí. Spapám vše, ale jen abych jí udělala radost, zdá se totiž, že jí na tom dnes záleží víc než jindy. Pak povinně odpočívám a za odměnu vyrazíme do Hvězdy. Po návratu začíná panička balit. Zvědavě jí nakukuju přes rameno. Co to tam dává? Moje lovecké vodítko a .... pamlsky! My někam jedeme? A opravdu. Panička se vítá s jakousi paní a než se naděju, sedím v kufru vedle cizího psa. Prý se jmenuje Pedro. Je to celkem sympaťák. Jedeme daleko, cesta je otravná, oba s Pedrem uvítáme přestávku u benzinky, kde se vyčůráme a proběhneme se po louce. To je legrace, Pedro se nechá honit a kousat. A jedeme dál, už je tma, panička říká něco o nehodě a objížďkách, moc tomu nerozumím, ale hlavně, že už zastavujeme a můžu vyskočit z kufru a pořádně se protáhnout. Jdeme se ubytovat. Naše je chatička s číslem 11. Uvnitř mě čeká obrovské překvapení. Jmenuje se Sandy, je to labrador jako já a je mu teprve 5 měsíců, ale co je hlavní, je ohromně srandovní a dá se s ním skvěle blbnout. Bohužel jeho páníčci už se chystají spát a my by jsme prý zbořili chatu, takže mě panička bere ven a do půl 1 ráno nám Tomáš, který mě prý bude učit háže aportíky. A už se jde spát. Sandy už má půlnoc jak zjistím po čuchu. Nicméně v noci mě několikrát navštíví na naší půlce chatky, což ocením vrtícím ohonem.

A je tu druhý den. Seznamuji se s goldenem Bernáškem ( mimochodem, tomu se dost líbím ), s labíky Samem a jeho černou spolubydlící Backie, které se trochu bojím, protože na mě vrčí, s Peny a maličkou Joy, s Beauty, s šikulou Tanem, který nám všechny aportíky předcvičuje a dalšími a dalšími, jejichž jména už si nepamatuji. Ale mým favoritem i přes to zůstává Sandy, odpustila jsem mu i to, že mi utíká za naší sousedkou a i to, že ho panička vychvalovala jaký je to fešák, a že prý má nádherný pigment. Já teda nevím co to je, ale nejhezčí jsem tady přeci já!! No... aspoň jsem mu za trest v noci zalehla pelech.
No a jak to bylo dál? Hodně her, mazlení a také několik hodin výcviku na WT denně. Tomáš říkal, že jsem nadějná, temperamentní a zapálená fenka, jen prý musíme vypilovat klidy a donášku. Tomu teda nerozumím, což o tu donášku, já teda toho dumíka paničce plivat nebudu a dám jí ho až do ruky. Jen aby přede mnou, když ho nesu neutíkala, to se totiž bojím, že jí ztratím. Navíc pak ta pochvala, když jí ho předám stojí za to, ale..... copak to jde zůstat v klidu sedět vedle paničky nohy a čekat až mi dá povel vyrazit, když nemám na krku vodítko a Tomáš odhodí toho úchvatného dumíka? To je hold silnější než paničky důrazné "zůstaň". A tak vyrážím hned, napnutá jak špagát. Panička říkala, že to budeme pilovat, tak nevím co si od toho slibuje. Zůstala jsem poslušně sedět totiž jen párkrát a to Vám povím, to byl stres! Taky jsem prý velká závislačka, nespustím paničku z očí. Říkal to Tomáš a potvrdili to i naši spolubydlící, říkali paničce, že když byla ve sprše, tak jsem málem vyvrátila dveře od chatky, jak moc jsem chtěla jít za ní.
No a teď? Už je neděle a jsme zpátky doma. Skoro celou cestu do Prahy jsme s Pedráškem prospinkali jak nás zmohla únava. A přiznám se Vám, že jak byl víkend super, tak teď mi moc dobře není. Chytl mě průjem a dokonce jsem blinkala. Panička říká, že jsem asi přetažená... nebo, že by to bylo z těch buřtů, kterých Sandy ukradl od ohně celý pytlík? Ale... pst... to paničce neříkejte, zlobila by se. Snad mi bude brzo hej, tak mě omluvte, jdu raději zase spinkat.

Panička dodává : Děkujeme Martinovi za skvělou organizace akce ( jen by příště bodla dodávka kafe :-) ), Tomášovi, Matesovi a Lucce za ochotu pracovat se psy individuálně, skvělé rady a zapálenost do výcviku. A samozřejmě všem zúčastněným za supr atmosféru po celý víkend.