ZÁŽITKY Z POLSKANa výstavy jsme se moc těšili, ale dnes
mohu říci, že vše, co jsme zažili bylo pro nás velikým zklamáním. Na obou
výstavách (NV Wroclaw i NV Walbrzych) byla úroveň psů slabá, měla jsem pocit, že
polští chovatelé chovají úplně jinž typ labradora, než na kterého jsme zvyklí od
nás i jiných zemí.... Všichni labradoři - i ti ve třídách dospělých byli hubení
až vyzáblí, psi měli hlavy spíše samičí a postrádali samčí výraz. Většina
labradorů měla špatně utvářený prut a většina ho i špatně nesla (téměř kolmo se
zemí). Velice mě také zarazila agresivita polských labradorů. Kolem kruhu byly
rvačky pravidlem, psi na sebe vrčeli a chrčeli již na vzdálenost několika metrů.
Bylo vidět labradory s ostnatými obojky a koženými náhubky, které jim bránily
normálnímu dýchání a v teplém počasí i ochlazování....
Na výstavě ve Wroclavi byla v kruhu k vidění fena tak bázlivá, že na sebe
nenechala od rozhodčí vůbec sáhnout, minimálně 5x se vyvlékla z vodítka a utekla
z kruhu, kde ji majitelé naháněli... Ve Walbrzychu byla čokoládová fena, která
útočila na ostatní feny v kruhu.... V ani jednom z případů nebyl předváděný pes
či fena nijak penalizováni - obdrželi výbornou!!! Myslím, že bázlivost a
agresivita v takové míře, jakou jsme viděli, by měla být důvodem pro neposouzení
a známce nedostatečná. V polsku nikomu agresivní ani bázliví labradoři nevadí a
podle toho to také v kruzích i kolem vypadá. Nejen, že exteriérově zde chovají
(až na několik mámo stanic) úplně jiné labradory, ale v povaze jsem si připadala
jako u kruhu stafordů... Neznám podmínky chovnosti v Polsku, ale mám pocit, že
žádný test povahy zde zřejmě neprovádí...
Téměř všichni psi - i ti s do očí bijící vadou obdrželi známku výborná -
nikdo se nezabýval přestavěnou zádí, nízko nasazeným prutem atd. Bylo by
zajímavé vidět, jak by obstáli tito psi u nás - třeba na obyčejné oblastní
výstavě. Zrejmě by jen málokterý z nich dostal výbornou....
Když jsme do kruhu nastoupili s českými psy, byli jsme vedle podvyživených
polských labradorů tak trochu exoti a vymykali se zdejším zvyklostem. Paní
rozhodčí si zřejmě myslely, že to, co ve větší míře v kruhu převažuje - tedy
polský typ labradora - je to správné a ten náš, úplně jiný, je tedy asi špatný a
tak naši zástupci často nebyli ani v pořadí. Fenka, která na MVP v Leszně
dostala CAC od anglické rozhodčí, byla zde prohlášena za tlustou a odešla s
výbornou! Paní rozhodčí jsme řekli jen to, že máme labradory a ne pointry a že
bychom byli rádi, kdyby posuzovala podle anglického standardu a ne podle
jakéhosi polského... Samotné posuzování bylo zvláštní. Na NV Wroclaw posuzovala
paní Malgorzata Lorenc, na NV Walbrzych paní Elzbieta Sobieszczanska. Když jsem
nastoupila se psem do kruhu na NV Wroclaw, paní rozhodčí se na mě usmívala a
řekla bych, že se jí můj pse líbil. Ovšem to bylo do okamžiku, kdy se mě na něco
zeptala a z mé odpovědi pochopila, že jsem češka. Pak již ani úsměv, ani slovo,
spíš přehlížení a v podstatě jsem skončila. Dost mě to mrzelo a podobný zážitek
měli ostatní čeští vystavovatelé. Nakonec jsme nebvydrželi a ohradili se, že to
vše máme zřejmě za to, že jsme češi... Zajímalo by mě, jak by naši psi dopadli,
kdyby je předváděl někdo, kdo hovoří polsky!Myslím, že žádný z polských
vystavovatelů, kteří přijedou na naše výstavy, se nesetkal s takovým přehlížením
a řekla bych diskriminací svých psů, jako my v Polsku! Paní rozhodčí se u kruhu
bavila s vystavovateli, očividně se s některými dobře znala a tak byl hovor dost
družný, spíš situaci nepřípustný! Do kruhu chodili i jiní rozhodčí, kteří vůbec
posuzovat neměli a nebyli zde ani na hospitaci a aktivně se zapojovali do
posuzování a rozhodování o výsledcích! Jistý "pán v obleku" se svou fenou i psem
vyhrál vše, co mohl a bylo zřejmé, že se s rozhodčí dobře zná a vůbec mi
připadalo, že se choval jako místní honorace, ačkoli by se našli lepší psi než
ti jeho, přesto vyhrál téměř vše! Jelikož rozhodčí, která měla následujícího dne
posuzovat výstavu ve Walbrzychu výsledky viděla, pak také dotyčného pána
prozměnu nechala vyhrát také. Ne, že bych někomu nepřála vítězství, když má
skutečně pěkného psa, ale pokud je jeho pes podprůměrný a kolem je řada lepších,
než ti jeho, pak je takové vítězství zarážející a hovoří o podivném zákulisí, do
kterého málo vidíme, ale z toho mála je nám jasné, jak to chodí...
Obě výstavy jsme pracovně pojmenovali "Mis vystouplé žebro", nakonec jsme vše
vzali s humorem a v podstatě jsme si našli jedno velké pozitivum - rozhodně se
náš českých chov labradorů nemá za co stydět. Na našich výstavách je k vidění
spousty nádherných labradorů, kteří obstojí i u přísných anglických rozhodčích a
naši "VD-čkoví" jedinci by směle obstáli a vítězili i na polských Národních
výstavách. Naši labradoři jsou vesměs výborní v povaze, neagresivní a ještě jsem
na výstavě neviděla ani jednoho na ostnatém obojku.
A abych jen nekritizovala polské výstavy a psy, pak ta Mezinárodní v Leszně
byla vynikající. Byli na ní nádherní psi polských majitelů (ovšem většinou
importy nebo odchovy po importovaných jedincích) a posuzovala anglická rozhodčí.
Nebyl zde k vidění ani jeden pes či fena v typu, kteří jsou předváděni na
Národních výstavách, což je škoda, protože by mě zajímalo, co by na to řekla
anglická rozhodčí. Škoda, třeba se někdy dotyčný pán v obleku odváží a se svými
psy se nějaké mezinárodní výstavy s anglickou rozhodčí zúčastní... Spíš o tom
ale pochybuji....
Pár foteček pro ilustraci...
|
Nocleh za Wroclawí |
|
Wroclaw - V1 CWC tř. otevřená, Nejlepší fena v rase - MEGA Radosne Dni (maj.
Piotr Kaziów) |
|
|
Wroclaw - V1 CAJC tř. mladých - ORAN IZI z Borowskich Stawów (maj. Piotr
Kaziów) |
|
|
Walbrzych - V1 CWC tř. otevřená - MEGA Radosne Dni (maj. Piotr Kaziów)
|
|
|
Walbrzych - V1 CAJC - tř. mladých - ORAN IZI z Borowskich Stawów (maj. Piotr
Kaziów) |
|
|
Agresivní pes v koženém náhubku |
|
|
Agresivní pes na ostnatém obojku (páníci ho za jeho neustálé štěkání a
vyjíždění po psech ani jednou nepotrestali, naopak ho chlácholivě poplácávali po
hlavě a odměňovali pamlsky...) |
Zdroj : http://www.danilo.wz.cz - děkujeme za svolení k publikování
|