Na výstavě ve Wroclavi byla v kruhu k vidění fena tak bázlivá, že na sebe nenechala od rozhodčí vůbec sáhnout, minimálně 5x se vyvlékla z vodítka a utekla z kruhu, kde ji majitelé naháněli... Ve Walbrzychu byla čokoládová fena, která útočila na ostatní feny v kruhu.... V ani jednom z případů nebyl předváděný pes či fena nijak penalizováni - obdrželi výbornou!!! Myslím, že bázlivost a agresivita v takové míře, jakou jsme viděli, by měla být důvodem pro neposouzení a známce nedostatečná. V polsku nikomu agresivní ani bázliví labradoři nevadí a podle toho to také v kruzích i kolem vypadá. Nejen, že exteriérově zde chovají (až na několik mámo stanic) úplně jiné labradory, ale v povaze jsem si připadala jako u kruhu stafordů... Neznám podmínky chovnosti v Polsku, ale mám pocit, že žádný test povahy zde zřejmě neprovádí...

Téměř všichni psi - i ti s do očí bijící vadou obdrželi známku výborná - nikdo se nezabýval přestavěnou zádí, nízko nasazeným prutem atd. Bylo by zajímavé vidět, jak by obstáli tito psi u nás - třeba na obyčejné oblastní výstavě. Zrejmě by jen málokterý z nich dostal výbornou....

Když jsme do kruhu nastoupili s českými psy, byli jsme vedle podvyživených polských labradorů tak trochu exoti a vymykali se zdejším zvyklostem. Paní rozhodčí si zřejmě myslely, že to, co ve větší míře v kruhu převažuje - tedy polský typ labradora - je to správné a ten náš, úplně jiný, je tedy asi špatný a tak naši zástupci často nebyli ani v pořadí. Fenka, která na MVP v Leszně dostala CAC od anglické rozhodčí, byla zde prohlášena za tlustou a odešla s výbornou! Paní rozhodčí jsme řekli jen to, že máme labradory a ne pointry a že bychom byli rádi, kdyby posuzovala podle anglického standardu a ne podle jakéhosi polského... Samotné posuzování bylo zvláštní. Na NV Wroclaw posuzovala paní Malgorzata Lorenc, na NV Walbrzych paní Elzbieta Sobieszczanska. Když jsem nastoupila se psem do kruhu na NV Wroclaw, paní rozhodčí se na mě usmívala a řekla bych, že se jí můj pse líbil. Ovšem to bylo do okamžiku, kdy se mě na něco zeptala a z mé odpovědi pochopila, že jsem češka. Pak již ani úsměv, ani slovo, spíš přehlížení a v podstatě jsem skončila. Dost mě to mrzelo a podobný zážitek měli ostatní čeští vystavovatelé. Nakonec jsme nebvydrželi a ohradili se, že to vše máme zřejmě za to, že jsme češi... Zajímalo by mě, jak by naši psi dopadli, kdyby je předváděl někdo, kdo hovoří polsky!Myslím, že žádný z polských vystavovatelů, kteří přijedou na naše výstavy, se nesetkal s takovým přehlížením a řekla bych diskriminací svých psů, jako my v Polsku! Paní rozhodčí se u kruhu bavila s vystavovateli, očividně se s některými dobře znala a tak byl hovor dost družný, spíš situaci nepřípustný! Do kruhu chodili i jiní rozhodčí, kteří vůbec posuzovat neměli a nebyli zde ani na hospitaci a aktivně se zapojovali do posuzování a rozhodování o výsledcích! Jistý "pán v obleku" se svou fenou i psem vyhrál vše, co mohl a bylo zřejmé, že se s rozhodčí dobře zná a vůbec mi připadalo, že se choval jako místní honorace, ačkoli by se našli lepší psi než ti jeho, přesto vyhrál téměř vše! Jelikož rozhodčí, která měla následujícího dne posuzovat výstavu ve Walbrzychu výsledky viděla, pak také dotyčného pána prozměnu nechala vyhrát také. Ne, že bych někomu nepřála vítězství, když má skutečně pěkného psa, ale pokud je jeho pes podprůměrný a kolem je řada lepších, než ti jeho, pak je takové vítězství zarážející a hovoří o podivném zákulisí, do kterého málo vidíme, ale z toho mála je nám jasné, jak to chodí...

Obě výstavy jsme pracovně pojmenovali "Mis vystouplé žebro", nakonec jsme vše vzali s humorem a v podstatě jsme si našli jedno velké pozitivum - rozhodně se náš českých chov labradorů nemá za co stydět. Na našich výstavách je k vidění spousty nádherných labradorů, kteří obstojí i u přísných anglických rozhodčích a naši "VD-čkoví" jedinci by směle obstáli a vítězili i na polských Národních výstavách. Naši labradoři jsou vesměs výborní v povaze, neagresivní a ještě jsem na výstavě neviděla ani jednoho na ostnatém obojku.

A abych jen nekritizovala polské výstavy a psy, pak ta Mezinárodní v Leszně byla vynikající. Byli na ní nádherní psi polských majitelů (ovšem většinou importy nebo odchovy po importovaných jedincích) a posuzovala anglická rozhodčí. Nebyl zde k vidění ani jeden pes či fena v typu, kteří jsou předváděni na Národních výstavách, což je škoda, protože by mě zajímalo, co by na to řekla anglická rozhodčí. Škoda, třeba se někdy dotyčný pán v obleku odváží a se svými psy se nějaké mezinárodní výstavy s anglickou rozhodčí zúčastní... Spíš o tom ale pochybuji....

Pár foteček pro ilustraci...

	Nocleh za Wroclawí
	Wroclaw - V1 CWC tř. otevřená, Nejlepší fena v rase - MEGA Radosne Dni (maj. Piotr Kaziów)
	Wroclaw - V1 CAJC tř. mladých - ORAN IZI z Borowskich Stawów (maj. Piotr Kaziów)
	Walbrzych - V1 CWC tř. otevřená - MEGA Radosne Dni (maj. Piotr Kaziów)
	Walbrzych - V1 CAJC - tř. mladých - ORAN IZI z Borowskich Stawów (maj. Piotr Kaziów)
	Agresivní pes v koženém náhubku
	Agresivní pes na ostnatém obojku (páníci ho za jeho neustálé štěkání a vyjíždění po psech ani jednou nepotrestali, naopak ho chlácholivě poplácávali po hlavě a odměňovali pamlsky...)